Lepší pozdě než-li nikdy

3. červen 2012 | 16.11 |

Togainu no Chi
Nahlas se to čte [gej bar]

Kdesi asi v budoucnosti v posapokalyptickém světě se potuluje poměrně namakaný biš s zatraceně pitomými feromony.
Je to na pohled typický seme. Vyhrává zápasy v jakési pouliční lize a tak lidem vadí. Nikoho tedy nepřekvapí, když ho obviní z vraždy a odsoudí k doživotí. Pochopitelně je tu ještě jedna možnost.
Místo vězení, může Akira (toť jméno bišovo) jít do zničeného města Toshiba hrát teplou verzi Battle Roya... totiž hru, jejíž cílem je násilím sesbírat přívěsky a následně porazit vrchního zlořitníka - Il Reho, což je drogový boss a nejmocnější osoba toho podivného světa.
Tak si Akira sbalí svých pět švestek, nechá doma zdrcenou ženu s dětmi a vyrazí za dobrodružstvím!
Jenže jeho milá ženuška trpí ukeho bumerangovým efektem. Tzn. pošlete milého ukeho doprdele, pro jeho vlastní dobro, a on se stejně vrátí. Ve chvíli kdy to fakt není vhodné.

A zkrátíme to. Akira zkysne ve městě plném vrahů s debilními feromony, neschopným fanboyem a zakomplexovaným shotou na krku.

...A o tohle tu jde.

Všichni mají svůj účel ve složitě propracovaném příběhu.
Akirovi feromony se starají o to, aby hlavní protagonista přežil. Ve světě, kde žije jen jedna ženská jsou všichni zjevně sexuálně nevybití. Proto když už mají vrahouni u Akirova krku nůž, přemýšlejí, jestli to podříznout, nebo přeříznout, nebo oboje, a v jakém pořadí. Akira si mezitím vzpomene, že je vlastně namakanej seme a dá jim do držky.

Akirův osobní uke, tedy Keisuke, zastupuje ženský emement. Běhá za Akirou jako pejsek, nechává se přehlížet, vaří mu jídlo a mračí se na všechny potencionální svůdce. Nakonec ho stejně dostihne jeho perioda a začne řádit, což mu vydrží asi 5 dílů, takže to vypadá, že anime není až tak bez zápletky.

Blonďatý shota, pojmenovaný po sestře jeho matky (otcem byl Pico), je zakomplexovaná lolita. Jako všichni shotové v jeho věku má až příliš volné kraťasy, příliš dlouhé vlasy a příliš nadržené starší kamarády. K tomu má ďábelského staršího bratra, ale to už je v animelandu taková rutina.

Zbytek postav je nedůležitý, všichni si to stejně pustili kvůli týhle Karkulce, a story s dovolením popíšu grafem:
Předlohou byla počítačová BL hra se stejným názvem od společnosti Nitro+chiral, což jsou to lidé, co udělali třeba legendární Lamento. Screeny ze hry vypadají opravdu chutně (všechny sex scény jsou vlastně znásilnění) a existuje i anglický překlad Aarin je stále Olymp yaoistek, takže možná někdy. Protože jak by řekl klasik: Bishounen+Blood+Gore+Yaoi+Bond­age= EPIC WIN! ♥ Ale ta seriálová podoba... Oh, why? Why?

Anime má jenom 12 dílů, což je určitě z boží milosti, protože se na to dá koukat maximálně do sedmé dvacetiminutovky. Pak scénáristi asi hodili za hlavu charaktery, začali se ohánět slovy "Toshiba všechny změní!" a zápletky brali z učebnice Klišé aneb takhle se to nedělá.
Je to jen BL, nedalo se čekat Mirage of Blaze, ale i tak je to tragédie. Všechny nelogismy a stupiditu, ze které mi pochcípali i roztoči v madraci, bych odpustila, kdyby Akira nakonec někomu dal. A on nedá. 
Možná se najde mladší yaoistka, které se to bude líbit.  A ten fandom!

Ale zhodnotit pozitivně tuhle sérii a přitom zůstat objektivní, je asi tak nemožné,
jako dívat se Kapitánovi na záda. 
Na záda.
Ne níž.


Ba Dum Tss!
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře