Requiem for beutiful

7. říjen 2009 | 19.20 |

--> Dočetla jsem Angel Sanctuary. Ano, celé Angel Sanctuary... Ano, těch 20 volume, a jestli čekáte, že tohle bude článek o tom, jak moc mě ten konec vzal jste vedle jak ta jedle.

Možná to bylo kvůli tomu, že jsem tu mangu více méně prolítla (a to rychlostí, která by odpovídala minimálně devítikřídlému andělovi), takže jsem si k ní nevytvořila takový citový vztah jako třeba k Ludwigovi, nebo Fairytales. Ačkoliv jsem se při výběru oblíbených postav řídila vědomím, že bude dotyčná osoba odsouzena k smrti, neodolala jsem a zamilovala si Rosiela. Arachnovi jsem to udělat nemohla. Přesto to osud zjistil a co se stalo, si domyslete sami.

Myslela jsem, že mě Rosielova smrt rozbrečí, ale nevím... Pravdou je, že ke všem mužům od Kaori Yuki cítím jistou averzi (kromě Adriana a Lorence z BND). Spíš bývám jejich smrtí zaskočena, než dojata. Možná jsem i čekala nějaký zvrat. To s tím zlým snem mě celkem vykolejilo. Nikdy totiž nevíte, kdo ožije. Ačkoli, přežít hysterický záchvat Rosiela a "zvednout se" když je z vás jen hlava, je asi přehnané i v případě Katana. Ale stejně to bylo krásné. Už proto, že Rosiel byl nahý. (Katan pár volume předtím) Když už to nich mluvím. Pořád nechápu, co mezi nimi vlastně bylo za vztah? Nechci slyšet nic typu "otrok a pán", to vím. A s mileneckým vztahem na mě taky nechoďte, nejsem naivní. Ale kdybych byla...

Sara nezklamala, opravdu je to dilina a to minimálně taková, jako ta růžová (modrá/fialová-doplňte dle situace), kterou vidíváte každý den ve škole. Setsuna je na tom ještě hůř, protože ji miluje. K těm vztahům... Setsuna/Sára, Alexiel/Rosiel... Já mám bratra i sestru a dotýkám se jich jen, pokud jim můžu jednu vrazit. Ale jestli je to baví... Mimo to zase Kaori dokázala, že je prostě Kaori. Dopadlo to úplně jinak, než sem předpokládala a onen hajzl byl nakonec **. Nepovím jachachá!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře